Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv uhlíkových materiálů na kladnou elektrodu Ni-Cd akumulátorů
Janečka, Marek ; Dvořák, Petr (oponent) ; Chladil, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním vlivu uhlíkových aditiv na kladnou elek-trodu v NiCd akumulátorech. Zkoumá, zda obohacením materiálu kladné elektrody uh-líkovými aditivy, dosáhneme zlepšení parametrů vnitřní vodivosti a lepšího kontaktu elektrodové hmoty ve vybitém stavu. K tomu je zde využívána metoda galvanostatické-ho cyklování a impedanční spektroskopie.
Vliv aditiv na vlastnosti elektrodových hmot pro alkalické akumulátory
Řihák, Lukáš ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá základními vlastnostmi elektrodových hmot pro alkalické akumulátory. V této práci je pojednáno o možnostech stabilizace kapacity niklové elektrody, aby byla stabilní po co nejvyšší počet vykonaných cyklů. Práce se také zabývá modifikací vlastností elektrodových kmot na bázi hydroxidu nikelnatého pomocí aditiv (hliník, mangan). Měření probíhalo na tenkovrstvých elektrodách vytvořených elektrodepozicí. Měření vlastností elektrod probíhalo cyklickou voltametrií a frekvenční analýzou.
Vliv iontů hliníku ve struktuře hydroxidu nikelnatého na vlastnosti elektrod
Růžička, Tomáš ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
V předkládané diplomové práci, je zkoumán vliv iontů hliníku přidaných v různých koncentracích do struktury hydroxidu nikelnatého, který v dnešní době tvoří základ aktivní hmoty kladné elektrody Ni-Cd akumulátorů. Hydroxid nikelnatý se vyskytuje ve dvou základních modifikacích ? a ß. Dnes používaná ß modifikace dosahuje v porovnání s ? modifikací malé měrné kapacity. Nevýhodou ? modifikace je její nestabilita a postupná degradace na modifikaci ß. Cílem diplomové práce je vybrat optimální množství aditiv hliníku do struktury hydroxidu nikelnatého s ohledem na elektrochemickou účinnost, stabilitu a míru degradace nadeponované vrstvy.
Určení vlivu iontů ve struktuře hydroxidu nikelnatého
Navrátil, Jan ; Zatloukal, Miroslav (oponent) ; Vrbický, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je rozdělena nejprve do teoretické části, která zahrnuje základní vlastnosti niklových hmot pro alkalické akumulátory. Praktická část je věnována měřením niklových hmot pomocí cyklické voltametrie. V další části jsou proměřeny a optimalizovány různé poměry niklu a kobaltu v elektrodové vrstvě nanesené elektrodepozicí na niklový plech.
Kladná elektroda pro Ni- Cd akumulátory
Navrátil, Jan ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Práce zahrnuje optimalizaci elektrodové hmoty pro kladnou elektrodu alkalickéých akumulátorů
Vliv iontů manganu ve struktuře hydroxidu nikelnatého na vlastnosti elektrod
Cirkovský, Jaroslav ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo posouzení vlivu iontů manganu vložených do struktury hydroxidu nikelnatého. Pozornost byla zaměřena hlavně na stabilizaci a modifikaci hydroxidu nikelnatého, aby nepřecházela v b modifikaci. Teoretická část práce byla zaměřena na použité materiály, druhy akumulátorů, základní parametry akumulátorů a popis vybraných metod měření, které byly použity. Jednalo se o elektrodepozici, impedanční spektroskopii a o cyklickou voltametrii. Úkolem experimentální části bylo proměření vlivů iontů manganu přidaných do struktury hydroxidu nikelnatého. K měření byly připraveny hmoty s následujícími poměry Ni (dusičnan nikelnatý) : Mn (dusičnan manganatý) 10:0, 7:3, 5:5, 6:1 a 6:4. Pomocí elektrodepozice byla na niklový plech nanášena tenká vrstva hydroxidu nikelnatého s příměsí iontů manganu z roztoku dusičnanu nikelnatého a manganatého. Po nanesení tenké vrstvy na niklový plech bylo prováděno měření metodou cyklické voltametrie. Dalším úkolem bylo vyzkoušet přidat do roztoku KOH (hydroxid draselný) aniontové a kationtové tenzidy.
Nové elektrodové struktury pro alkalické akumulátory
Fusek, Petr ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Vrbický, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vývoje elektrod pro alkalické akumulátory za použití nových materiálů a sloučenin. Základní kladnou elektrodou byla niklová elektroda, na kterou jsme pomocí elektodepozice nanášeli nové vrstvy Ni(OH)2. Jednalo o elektordepozici dusičnanu nikelnatého při různých koncentracích. Později jsme zkusili tento materiál obohatit o příměsi hliníku pro zvýšení stability alfa modifikace hydroxidu nikelnatého. Tyto koncentrace jsme proměřili a vyhodnotili v grafech naměřených na přístroji Biologic. Ke grafům jsme vytvořili příslušné komentáře, ze kterých vyplývá, které koncentrace by byly eventuelně použitelné v průmyslových akumulátorech.
Studium hydroxidů a oxidů kovů ve vodných roztocích
Špičák, Petr ; Trnková, Libuše (oponent) ; Kadlec, Jaromír (oponent) ; Kazelle, Jiří (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá analýzou obou fází hydroxidu nikelnatého i jejich oxidovaných stavů. Řeší problém stability a degradačních mechanismů elektrochemicky aktivnější alfa fáze na běžně používanou beta fázi. Aktivní materiál byl připravován dvěma odlišnými metodami, elektrodepozicí a chemickým srážením. Hlavní použitou analytickou metodou byly elektrochemické křemenné krystalové mikrováhy, které v kombinaci s běžnými elektrochemickými metodami (cyklická voltametrie, galvanostatická potenciometrie) dokáží rozlišit jednotlivé modifikace a kvantitativně popsat rozdíl v proudotvorné reakci v obou fázích Ni(OH)2 sledováním hmotnostních změn. Špatná stabilita alfa fáze byla zlepšována přísadami dvou, tří a čtyřmocných kationtů do struktury, z nichž nejvýznamnější roli hraje kobalt a zcela nově také titan. Dále byly zkoumány vlivy různých elektrolytů a to především přídavek hydroxidu lithného. Bylo zjištěno optimální množství a složení stabilizujících přísad a popsány přínosy LiOH na zvýšení odolnosti v alkalickém elektrolytu. Jako velmi nadějná se ukazuje cesta přísad čtyřmocného titanu v kombinaci s dalšími dopujícími prvky.
Studium jevů limitujících životnost sekundárních článků Ni-Zn
Chladil, Ladislav ; Oriňáková,, Renáta (oponent) ; Vanýsek,, Petr (oponent) ; Novák, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá studiem vlivu vybraných aditiv na kladnou a zápornou elektrodu Ni-Zn sekundárních článků. První skupinu aditiv tvoří anorganické přísady, které umožňují snížení rozpustnosti ZnO v elektrolytu a tím potlačení objemových změn. Druhá skupina aditiv je tvořena organickými látkami, které ovlivňují tvorbu depositu na záporné elektrodě a umožňují potlačení dendritického růstu. Všechna aditiva byla posuzována s ohledem na kompatibilitu s kladnou elektrodou, s ohledem na potlačení dendritického růstu a také byl posuzován vliv na korozi zinkové elektrody a na vývin vodíku. Mimo to byla provedena studie vlivu vybraných aditiv na dekompoziční kinetiku supersaturovaných elektrolytů a v závěru také krátká studie možnosti využití pulsních režimů nabíjení s ohledem na potlačení růstu dendritů.
Modifikace hydroxidu nikelnatého pro zlepšení jeho elektrochemických vlastností v alkalických akumulátorech
Máca, Tomáš ; Vanýsek,, Petr (oponent) ; Studničková, Marie (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Komerčně vyráběné alkalické akumulátory s kladnou niklhydroxidovou elektrodou doposud všeobecně obsahují jako aktivní materiál výhradně beta modifikaci hydroxidu nikelnatého kvůli jeho vynikající stabilitě výkonnostních parametrů během elektrochemického cyklování. Tato dizertační práce pojednává o autorem provedeném výzkumu zaměřeném především na využití alfa modifikace hydroxidu nikelnatého, který se zabýval prověřením možností dosažení její stability v prostředí silně alkalického elektrolytu. Hlavním cílem bylo objasnit příčiny její tendence k fázovým transformacím a na základě získaných poznatků nalézt vhodné způsoby potlačení těchto negativních jevů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.